Nenechte se vydeptat

Proč tato sekce

Po sestěhování jsme čelily obrovskému tlaku ze strany širší rodiny partnerky. Především od otce a babičky dítěte. Ze strany otce se jedná o cílenou (a často i vulgární) manipulaci s jediným cílem: narušit naše soužití. Jedná se o klinický případ zhrzeného muže, který žije pouze pomstou své bývalé partnerce. Dítě do péče nechce, aby žilo v klidu s námi však také nechce. Co se babičky týče, u ní jde spíše o slabost a snahu vyhovět všem (více viz další články). Smyslem sekce však není postěžovat si na destruktivní tlaky okolí, jako spíše ukázat, co všechno je možné, jak se proti tomu bránit a čeho se vyvarovat. Konkrétně se to dá shrnout do několika bodů:

1. Pocity viny jsou pro soužití destruktivní.

2. Neustálé obhajování vašeho vztahu před dítětem i širší rodinou taky nikam nevede.

3. Když už se jednou rozhodnete ten krok udělat, musíte si za tím stát. Vaše soužití by se pro dítě nemělo stát nástrojem vydírání. Speciálně před dítětem byste se měly chovat tak, že vaše soužití je něco samozřejmého, přes co nejde vlak.

4. A v neposlední řadě – instituce, kterými vám může být vyhrožováno (sociálka, soud…) lze nakonec využít opačně – pro vaši podporu.

Podrobnějí je vše rozvedeno v jednotlivých článcích této sekce. Anna Jančaříková (2007-09-17 22:50:12) | Počet reakcí: 11 » (dnes: 0)

---

Jak to všechno začalo

Před pár lety. Nejprve bez plánů, jen tak,... poté s plány vypořádat se s minulostí, oznámit okolí, co a jak (pamatuji si, že když jsem jela rodičům sdělit, že mám přítelkyni, že můj v té době heterosexuální vztah nenávratně končí a nikdy už žádný nový nezačne, bála jsem se, byla jsem vystrašenější než před maturitou), připravit je na změny praktické (stěhování, rozvod - obě jsme byly vdané) i vztahové. Po nějakém čase jsme se sestěhovaly, pro partnerku s dcerou to znamenalo velké stěhování do Brna, změna zaměstnání, školy. Ovšem žádné štěstí se nekonalo, nastalo zátěžové období, rok plný konfliktů, hrozeb zvenku i zevnitř, hledání pomoci u odborníků, soudní úprava styku otce s dítětem, s nímž nebyla normální domluva veskrze žádná. Prostě jsme se učily, jak na to. Ne, že bychom v tom teď byly kdovíjak zdatné, ale prostě to tak nějak jde a snad si za pár let řekneme i "stálo to za to". Teď ještě ne, nechvalme dne před večerem! Anna Jančaříková (2007-08-28 16:20:05) | Článek bez diskuse

---

Reakce našich rodičů

Aneb: problém přehlížením někdy ještě více zapáchá, místo aby zmizel

Reakce mých rodičů a partnerčiny matky byly takřka opačné, konzistentní s celkovými opačnými životními postoji a postupy při řešení problémů. Partnerčina matka řeší problémy jednoduše tím, že dělá, že je nevidí. Soustředí se na podružnosti, všem se snaží vyjít vstříc, hlavně aby byl klid, veselo, vše zvenku vypadalo v pořádku, i za tu cenu, že se budou přehlížet opravdu zásadní věci. A tak její reakce na sdělení, že se partnerka bude rozvádět, že má přítelkyni, že to už jinak nebude, řekla jen „a tak co, no“ a zavedla řeč jinam. Ale nebylo to vyrovnané „tak a co“, nýbrž „tak a co“ vyhýbavé, únikové, možná s tajnou nadějí, že to snad časem přejde. Jenže ono to nepřešlo, naopak se to dokonce sestěhovalo, občas tak dochází i k setkáním, kdy už se velmi těžko předstírá, že něco není. Partnerčina matka se tak ocitá v komplikovaných situacích, kdy je s námi ve společném prostoru, před partnerkou se mě snaží neodmítat, jenže před vnučkou se se mnou bojí mluvit, takže ve výsledku se na mě za celou dobu sotva podívá a mluví se mnou povětšinou pouze v nepřítomnosti partnerčiny dcery.

Tím ji však posiluje v přesvědčení, že naše soužití je pro ni újmou

. Shodly jsme se s partnerkou, že by nám bylo mnohem milejší, kdyby otevřeně řekla, že se jí nelíbí, jak žijeme, a nesnažila se vyhovět všem, protože to je nemožné. » víceAnna Jančaříková (2007-09-03 21:28:11) | Počet reakcí: 6 » (dnes: 0)

---

Postupná gradace vnějších i vnitřních tlaků

Aneb: pocity viny, výčitky svědomí jsou cestou do pekla

Dokud jsme bydlely odděleně, přijímalo mě dítě především jako zajímavé zpestření víkendů, jako doprovod do bazénu, jako dalšího člověka, který mu dává dárky k narozeninám, prostě mě bralo nezávazně, jako někoho, kdo na chvíli přijede a zase odjede. Jelikož už tenkrát byla partnerčina dcera na prahu puberty, a jelikož se jedná o velmi bystrou dívku, byla jí podstata vztahu matky se mnou de facto jasná ještě dříve, než s ní o tom partnerka mluvila otevřeně. Vzala to v klidu, jako zajímavost, po určité době to prezentovala i před spolužáky a troufám si říci, že v kolektivu to její pozici spíše posílilo. Dívky v jejím věku jsou velmi vnímavé ke všem trendům a neunikl jim fakt, že mezi hvězdami showbusinessu je v současné homosexualita či bisexualita v kurzu, je to „in“ a nosí se to. Takže prostě „jako zajímavost dobrý“. » víceAnna Jančaříková (2007-08-28 23:48:40) | Počet reakcí: 12 » (dnes: 0)

---

Spolupráce s pedagogicko-psychologickou poradnou

Opět: výčitky, pocity viny, strach, vydíratelnost nejsou řešením, ale cestou do pekla

Proč jsme se rozhodly řešit problémy s partnerčinou dcerou ve spolupráci s odborníky, je popsáno v předchozím článku. Dostaly jsme kontakty na několik psychologů a jednu pedagogicko-psychologickou poradkyni. Nejprve šla partnerka za psycholožkou sama, podruhé i s dcerou. Popsala jí situaci a problém směřovala spíše na dítě. Dítě má problém, dítě se nemůže srovnat se změnou a nestandardní konstelací doma, negace dítěte je ještě podporována otcem a babičkou.
Čekaly jsme, že psycholožka bude soustřeďovat svou pozornost na dítě, ale kupodivu… Kupodivu směřovala pozornost na matku, problém viděla v ní a v jejích očekáváních.
Když to shrnu, byl obsah jejího sdělení následující:

Nemůžete čekat, že vás vztah někdo posvětí, že ho vaše dcera, matka i otec dítěte přijmou. Musíte počítat s tím, že ho budou až do dospělosti vaší dcery negovat, přestože tím situaci ještě zhoršují. Musíte se naučit řešit situace i v této atmosféře. Ideální by samozřejmě bylo, kdyby otec také spolupracoval s odborníkem. Zkuste ho o to požádat.

» víceAnna Jančaříková (2007-08-29 00:04:36) | Počet reakcí: 0 » (dnes: 0)

---

Svěření dítěte do péče matky

Aneb hrozba otce: Jsi lesba a chceš dítě do péče? Cha cha!

Zde jen krátce. K soudnímu svěření dcery do péče matky došlo ještě před chválením zákona o registrovaném partnerství. Partnerka žila na menším městě, nevěděla, zda její sexuální orientace nebude u soudu přitěžující okolností. Sexuální orientace byla také předmětem hrozeb ze strany jejího bývalého muže. Rozvodu se velmi bránil a hrozil partnerce zveřejněním její orientace.

Zřejmě i sám věřil, že homosexuální orientace matky musí být důvodem k soudnímu odmítnutí svěření dítěte do její péče (matky).

Navíc věděl, že na partnerku to platí, že se bojí, že opravdu tuto hrozbu bere jako relevantní. Chtěl tím tedy ženu postrašit, protože rozvod odmítal. Vyhrožoval, že bude usilovat o dítě a všechno u soudu řekne. » víceAnna Jančaříková (2007-08-28 23:49:45) | Počet reakcí: 6 » (dnes: 0)

---

Kontrola z oddělení sociálně právní ochrany dětí

Otec opět burácí: lesby, styďte se! Na pranýř s vámi!

Kontrola z oddělení sociálně právní ochrany dětí byla záležitostí až komickou (důvody kontroly viz předchozí článek). Pan otec zřejmě věřil, že když pracovnice sociálky uzří matku žijící s partnerkou, minimálně budeme obě dány na Náměstí Svobody na pranýř k veřejnému zostuzení, otec bude uznán jako hrdinný bojovník za práva svého dítěte a my budeme chodit kanálama. Asi ale na druhou stranu nepředpokládal, že by matce dítě odebrali, to by se o něj musel starat on, a to zase nechtěl. Popravdě nevíme, o co mu šlo, ale s tím zostuzením a pranýřem by se zřejmě býval spokojil. » víceAnna Jančaříková (2007-08-28 23:56:50) | Počet reakcí: 0 » (dnes: 0)

---

Soudní dohoda o styku otce s dítětem

Aneb: otec před soudem jako beránek

Obsah dohody není nutné rozepisovat. Jedná se o standardní dohodu řešící běžný styk, styk o prázdninách, Vánocích atd. K samotnému návrhu partnerka přiložila i důvody jeho podání a zde už se netajila ani svou sexuální orientací ani tím, že žije s přítelkyní. Kopie všech dokumentů přišla samozřejmě i otci dítěte, takže viděl, že vše je otevřené, průzračné a návrh dohody je naprosto regulérní. » víceAnna Jančaříková (2007-08-31 02:44:21) | Počet reakcí: 0 » (dnes: 0)

---

Pohled matky

I když tu jakoby chyběl druhý hlas, články v této sekci věcně a stručně shrnují, "jak se věci měly" a kdybych to vnímala jinak, určitě by tu nebyly-)

Jako matka jsem se na začátku sama sebe ptala:

1. Je lepší předstírat, žít falešný život a zachovat zdánlivě funkční rodinu, nebo otevřeně přiznat, jak se věci mají a stát si konečně za svým životem a svým rozhodnutím?

2. Pokud vše přiznáme, máme s partnerkou žít každá sama a čekat na Godota, nebo se sestěhovat a žít spolu?

3. Ptala bych se tak, kdyby mou partnerkou nebyla žena?
» víceSylva Ficová (2007-09-18 21:34:01) | Počet reakcí: 3 » (dnes: 0)

---

Třídní

Do počtu-)

Zde není moc co rozepisovat. Po našem sestěhování a nástupu partnerčiny dcery do nové školy, žádala třídní učitelka kontakt na rodiče. Partnerka jí dala kromě svého ještě kontakt na mě, se slovy, že se jedná o přítelkyni a že bydlíme všichni dohromady. Reakce třídní byla normální. Jednou mi už volala, když se nemohla dovolat partnerce, takže na této praktické úrovni komunikace se školou funguje. Anna Jančaříková (2007-09-03 01:08:08) | Počet reakcí: 0 » (dnes: 0)

---