L&G rodiny ve světě

Zkušenosti gay páru, který adoptoval dvojčata

Rozhovor v Respektu

Týdeník Respekt zveřejnil zajímavý rozhovor s gay párem, který adoptoval a už několik let vychovává dva chlapce. Jedná se o česko-francouzský gay manželský pár, který zatím žije trvale ve Spojených státech (kde proběhla i adopce).

Rodina by výhledově ráda žila v České republice, překážkou je však zdejší legislativa. Česká republika nepovoluje adopce dětí stejnopohlavními páry, a pokud zde chce žít rodina, která takovouto adopci uskutěčnila v zahraničí, české úřady adopci neuznají jako legální.
» víceAnna Jančaříková (2011-07-25 16:29:09) | Počet reakcí: 4 » (dnes: 0)

---

USA po volbách – okleštěná práva homosexuálů

Paralelně s presidentskými volbami probíhaly v USA také volby lokální – volili se guvernéři, starostové, šerifové atd. a kromě toho proběhlo 150 místních referend v celkem 33 státech. Legislativní revizí prošly kromě jiného i otázky homosexuálních sňatků či adopcí homosexuálními páry a výsledky nejsou moc povzbudivé.

Například občané Kalifornie schválili (i když dost těsně – 52:48 pro zákaz) ústavní dodatek, který zakazuje sňatky téhož pohlaví, přestože byly v červnu 2008 kalifornským nejvyšším soudem povoleny. Od té doby uzavřelo v Kalifornii sňatek asi 18 000 homosexuálních párů, teď ale hrozí, že budou tyto sňatky neplatné.
» víceAnna Jančaříková (2008-11-06 09:38:16) | Počet reakcí: 6 » (dnes: 0)

---

Odkazy a zdroje

Úmluva o právech dítěte
info na diskriminace.cz

Anna Jančaříková (2007-09-22 15:09:32) | Počet reakcí: 0 » (dnes: 0)

---

Setkání lesbických a gay rodin

Pozvánka do Španělska

Dostala se k nám pozvánka od Asociace lesbických a gay rodin z Katalánska (FLG) na setkání v Tarragoně (80 km jižně od Barcelony) ve dnech 1.-4. května.

Setkání lesbických a gay rodin z Katalánska a dalších evropských zemí má být oslavou nedávných změn španělských zákonů, které lesbickým a gay párům umožňují uzavření sňatků a společnou adopci dětí. Pobyt je zajištěn v hotelu nedaleko pláže a program bude obsahovat akce pro děti i rodiče, včetně workshopů a výletů. Přihlášky a rezervační poplatky je nutné poslat do 20. března. Podrobné informace si můžete stáhnout v dokumentu PDF zde: v angličtině a ve francouzštině.

Pokud by se někdo z vás rozhodl jet, budeme rády, když nám o setkání napíšete, případně dodáte další informace nebo fotky. Sylva Ficová (2008-02-24 21:46:20) | Počet reakcí: 7 » (dnes: 0)

---

Adopce ve světě

Jednou z možností, jak může v některých zemích gay nebo lesbický pár získat do péče dítě, je adopce.
V současné době umožňují adopce stejnopohlavních párů zákony v Anglii, Belgii, na Guamu, Islandu, v JAR, Nizozemí, ve Španělsku, Švédsku, ve Walesu a zákony některých provincií Kanady a států USA.

V Dánsku, Německu a Norsku je povolena adopce nevlastního dítěte, kdy partner žijící v registrovaném partnerství může adoptovat biologické (nebo už dříve adoptované) dítě druhého partnera.
Po rozhodnutí Nejvyššího soudu z ledna roku 2005 je adopce nevlastního dítěte možná dokonce i v Izraeli (více zde). » víceSylva Ficová (2007-09-22 17:58:13) | Počet reakcí: 0 » (dnes: 0)

---

Rodič de facto

V některých amerických státech existuje tzv. institut "rodiče de facto". Je jím, osoba, která podle soudu plní každodenní roli rodiče, stará se o materiální i duševní potřeby dítěte a poskytuje mu zázemí a lásku. K faktorům, na základě kterých soud o statutu rodiče de facto rozhoduje, patří hlavně "psychologické" a citové pouto dítěte k dospělému a to, jestli dospělá osoba plnila funkci rodiče každodenně a delší dobu. » víceSylva Ficová (2007-09-27 17:29:50) | Počet reakcí: 0 » (dnes: 0)

---

Smlouva rodičů

O právních možnostech "druhé", nebiologické matky, kterou dítě vnímá jako druhého rodiče, už řeč byla - v některých zemích může "druhá" matka dítě své partnerky adoptovat, v Holandsku se stává rodičem automaticky, pokud se dítě narodí za trvání registrovaného partnerství, a v některých státech USA může získat status rodiče de facto.

V amerických státech, které adopci druhého rodiče neumožňují, právníci navrhují, aby obě lesbické matky uzavřely tzv. smlouvu rodičů (parent agreement). V této smlouvě bývá uvedeno, že i když rodičem dítěte je z právního hlediska pouze jedna z žen, obě se považují za rodiče se všemi právy a povinnostmi, které s rodičovstvím souvisejí. Smlouva by také měla obsahovat závazek nebiologické matky finančně se podílet na výchově dítěte a závazek matky biologické, že v případě rozchodu "druhé" matce umožní styk s dítětem, přístup na školní akce, k informacím o zdravotním stavu a školním prospěchu dítěte apod. Pokud po rozchodu partnerek některá ze stran dohodu nedodrží, uzavřená smlouva se může stát základem pro možnou žalobu. Jak velká je šance, že ji soud bude považovat za směrodatnou, je však otázka. » víceSylva Ficová (2007-10-13 20:34:15) | Počet reakcí: 0 » (dnes: 0)

---

Umělé oplodnění v Evropě

Z evropských zemí umožňují lesbickým ženám (párům) přístup k umělému oplodnění především ty státy, které postavily homosexuální sňatek na roveň manželství - například Belgie, Nizozemí (zde je známá je například univerzitní nemocnice v Leidenu) a Španělsko. V těchto zemích se také spíše než o registrovaném partnerství mluví o stejnopohlavním manželství (same-sex marriage). » víceSylva Ficová (2007-09-27 21:03:04) | Počet reakcí: 13 » (dnes: 0)

---

Izraelský případ

adopce dětí partnerky

Rozhodnutí izraelského Nejvyššího soudu z roku 2005 znamenalo průlom v právním pojímání registrovaného partnerství a gay a lesbického rodičovství v Izraeli. K soudu se tehdy dostal případ lesbického páru, který v průběhu 15 let společného soužití vychovával tři děti narozené z umělého oplodnění.

Roku 1997 se tyto ženy obrátily na tzv. Rodinný soud se žádostí o adopci dětí druhé partnerky. Soud jim tehdy umožnil pouze poručnictví, jež oběma umožňovalo (spolu)rozhodovat o dítěti druhé partnerky a podílet se na výchově. (Institut poručnictví existuje také v ČR - více zde.) Toto rozhodnutí následně ovlivnilo řadu jiných podobných případů, které se týkaly dětí homosexuálních i heterosexuálních párů žijících ve společné domácnosti (mimo manželství). » víceSylva Ficová (2007-09-22 18:03:00) | Počet reakcí: 0 » (dnes: 0)

---

Francouzský případ

sdílení rodičovských práv

I když francouzský zákon o registrovaném partnerství neumožňuje sdílení rodičovských práv homosexuálních partnerů, francouzský Kasační (nejvyšší) soud v únoru roku 2006 dospěl k precedentnímu rozhodnutí, které rodičovská práva gay a lesbických párů významně rozšiřuje.

Soud tehdy řešil případ ženy, která se snažila domoci práv ke dvěma biologickým dcerám své partnerky. Obě ženy uzavřely registrované partnerství roku 1999 po 10 letech společného soužití a společně vychovávaly dvě děti narozené z umělého oplodnění, rodičovská práva však měla jen jejich biologická matka. » víceSylva Ficová (2007-09-22 18:24:53) | Počet reakcí: 0 » (dnes: 0)

---

Případ z historie

první registrovaný pár v USA (?)

V USA se poprvé o uzavření partnerství dvou homosexuálních osob pokusili Jack Baker a James Michael McConnell z Minnesoty. O povolení k sňatku požádali v Minneapolis 18. května 1970. Když jim ho soudní úředník nevydal, zažalovali ho u okresního soudu. Po prohraném sporu se odvolali k Nejvyššímu soudu státu Minnesota a k Nejvyššímu soudu USA, který případ zamítl. Roku 1971 Baker a McConnell požádali o povolení sňatku v minnesotském Mankatu, kde je oddal metodistický kněz. Od té doby se navzájem považují za zákonné partnery, i když vládá tvrdí, že rozhodnutí Nejvyššího soudu jejich sňatek anulovalo, a je proto neplatný. » víceSylva Ficová (2007-09-24 17:21:03) | Počet reakcí: 0 » (dnes: 0)

---

Postoj protestantských církví

(jen ne těch českých!)

Obecně se má za to, že ve všech evropských státech, kde byl schválen, případně později rozšířen zákon o registrovaném partnerství, má církev slábnoucí vliv. Skutečností však je, že všechny tyto země jsou "protestantské", často se státním náboženstvím, a církve mají ve společnosti daleko větší vliv než například v ČR nebo jiných postkomunistických zemích. Protestantské církve se zákony o registrovaném partnerství původně nesouhlasily. Ve skandinávských zemích sice mohli kněží na základě novel těcho zákonů homosexuální páry zákonně oddávat, církve však tuto možnost oficiálně neschvalovaly a náboženskou oslavu homosexuálního sňatku navzory zákonu dokonce jednotně odmítaly.

Situace se začala měnit, když dánská (a později také islandská) církev nabídla registrovaným partnerům možnost církevního požehnání a záleží jen na vůli konkrétního kněžího, zda ho poskytne. Církev přitom vychází z dánské biskupské konference (1997), která došla k závěru, že "registrované/homosexuální partnerství není v rozporu s křesťanským učením a morálkou" a že obecné etické argumenty proti homosexuálnímu jednání nejsou obhajitelné. Podle konference je dokonce neudržitelný názor, že tradiční rodina je jediný přijatelný křesťanský rámec pro běžný život, sexuální život a vznik rodiny.

V současnosti poskytuje požehnání registrovaným párům i norská luteránská církev a od roku 2006 je začala udělovat také švédská (státní) církev, a to i pro lesbické a homosexuální kněží. V islandské církvi v současné době probíhá dokonce debata o sjednocení konceptu tradičního manželství a registrovaného partnerství v rámci liturgie. Podle posledního průzkumu by právoplatný a rovnoprávný sňatek homosexuálům umožnilo až 65% islandských kněží, pokud by to bylo možné. » víceSylva Ficová (2007-10-06 16:40:12) | Počet reakcí: 1 » (dnes: 0)

---

A co na to katolíci

překvapení se nekoná

Katolická (tedy tzv. "všeobecná") církev zastává vůči homosexuálům ve všech státech obecně jednotkný postoj. Vychází přitom ze svého katechismu, který sice už nezní tak tmářsky jako v 19. století nebo ve středověku, přesto je mu "všeobecná" tolerance poměrně cizí. Katolická církev stručně řečeno rozlišuje mezi homosexuálním chováním a homosexuálními sklony. Homosexuální chování je prý třeba odsoudit a odmítnout, protože není "plodem opravdového citového (sic!) a pohlavního doplňování se" a homosexuální sklony je třeba potlačovat. Člověka s takovými sklony sice katolíci údajně neodsuzují, ale "se soucitem a jemnocitem" ho litují... pokud ovšem sklonům nepodlehne, pak běda mu! Homosexuální osoba je totiž "povolána k čistotě", nejlépe snad do řad kléru (je-li to muž), případně kláštera (je-li to žena)... Otevřená náruč církve by vysvětlovala některé v médiích propírané kauzy o homosexuálních kněžích a seminaristech: zachovat čistotu je zjevně těžké i v klauzuře.

Jako z jiného světa se pak jeví zprávy ze severských protestantských zemí, kde se knězem či farářem mohou stát muži i ženy, kteří svou homosexuální orientaci netají. Argumenty biskupů, kteří je jmenují, přitom vycházejí ze stejných křesťanských postojů. Roku 2006 například norská biskupka Rosemarie Kohnová odmítla odvolat z funkce farářku, která krátce po svém jmenování začala žít se ženou. Kritiky svého rozhodnutí biskupka Kohnová umlčela tvrzením, že "musí být věrna pravdě lásky". Podle ní "nešlo o případ, kdy o pravdě rozhoduje většina. Každý se musí řídit svým vlastním srdcem." (více např. zde) » víceSylva Ficová (2007-10-06 16:51:52) | Počet reakcí: 2 » (dnes: 0)

---