L&G rodiny ve světě

V některých amerických státech existuje tzv. institut "rodiče de facto". Je jím, osoba, která podle soudu plní každodenní roli rodiče, stará se o materiální i duševní potřeby dítěte a poskytuje mu zázemí a lásku. K faktorům, na základě kterých soud o statutu rodiče de facto rozhoduje, patří hlavně "psychologické" a citové pouto dítěte k dospělému a to, jestli dospělá osoba plnila funkci rodiče každodenně a delší dobu.

Status rodiče de facto vznikl asi před 20 lety v Kalifornii a donedávna se uděloval jen pěstounům, kteří si chtěli zajistit pěstounská práva nebo chtěli být účastníky všech řízení, jež se týkala jim svěřeného dítěte. O status rodiče de facto se žádá, ale ani jeho uznání nedávalo rodiči de facto stejná práva, jaká měl rodič biologický rodič - neměl například právo na opatrovnictví, mohl o ně jen žádat.

V květnu roku 2006 změnilo pojetí institutu rodiče de facto rozhodnutí Nejvyššího soudu USA. Ten tehdy potvrdil rozhodnutí soudu státu Washington o případu lesbického páru, který společně vychovával dítě jedné z partnerek. Dítě se narodilo po umělém oplodnění a když se ženy po sedmi letech rozešly, nebiologická matka žádala o právo podílet se na výchově. Soud rozhodl, že má jako rodič de facto stejná práva podílet se na výchově dítěte jako biologická matka, a to i po rozpadu partnerství.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu se tak v USA stalo precedentem pro případy homosexuálních rodičů, kteří žádají o rodičovská práva k biologickým dětem svých partnerů a to jak během trvání jejich partnerství, tak po rozchodu.

Institut rodiče de facto existuje také např. na Novém Zélandu; v některých evropských zemích se mu podobá institut opatrovníka (podle irských zákonů je jím např. "osoba, která se stává pro dítě „de facto” in loco parentis nebo je jmenována soudem").

odkazy:
článek o rozhodnutí Nejvyššího soudu z časopisu Time
česká parafráze článku