Literární brak

Rok se s rokem sešel, máme tu další Velikonoce a do významného brakového autora Lumíra Lomného konečně literární múza vpravila další dávku inspirace.


Vychutnejte si s námi ochutnávku z Lumírovy připravované literární hry s pracovním názvem Tak neobjevená.

Scéna ve vlaku
Ke konci dlouhé cesty Brno → Bruntál.

Ona1: Připadám si fakt neobjevená.
Ona2: (něžně bere ruku Oné1 do své): Ale já jsem tě objevila, lásko. Vím, co se v tobě skrývá.
Ona1 (odtáhne ruku od Oné2): V září mi bude pětatřicet.
Ona2: Jsi ještě mladá... A krásná. (Pohladí Onu1 po vlasech).
Ona1: (zadívá se teskně ušmudlaným okénkem do vzdálených polí a vzdychne.)
Ona2: Třeba bychom si mohly pořídit...
Ona1: (podívá se na Onu2)
Ona2: (znejistí)... miminko...
Ona1: Cože? (naštvaně a nevěřícně zároveň)
Ona2: Nebo auto. (dodává honem)
Ona1: To už je lepší. To by se hodilo. V tom vlaku si fakt připadám už jak kráva.
Ona2: No jo, je tu zima a někdy zase vedro.
Ona1: Nic nechápeš, nic. (zadívá se teskně ušmudlaným okénkem do vzdálených polí a opět vzdychne.)

Intermezzo:
Náhodný spolucestující:(zamumlá si pro sebe zpoza novin): Neobjevená a navíc ještě lesba... Potěš koště teda.