Lesbické rodičovství

Gratujujeme JaněS a její přítelkyni za úspěšné početí.Potěšil nás i váš příspěvek o vašem synovi! Je to skvělé, že to tak v jeho okolí všichni berou! Souhlasíme s tím, že je to opravdu v rodičích, jak se k tomu postaví, co do svých dětí "očkují". Po několikaletém snažení jsme s přítelkyní také v očekávání prvního potomka, takže nyní se naše pozornost začíná také hodně upínat k budoucnosti dítěte v kolektivu. Jsme opravdu rády za váš příspěvek!
Děkujieme i DRBNĚ, neboť právě díky ní je má přítelkyně těhotná!!!!Kdo tady "hledá, určitě najde", ale chce to čas a trpělivost! Držíme palce všem L snažilkám.

už toho začínám mít vážně dost! Nikdy jsem se neangažovala do žádných sdružení, nikdy jsem nebojovala až tak vehementně za práva homosexuálů..prostě jsem si žila svůj život takový jaký je..a povím vám, že je úchvatný - život v lásce a v pravdě - vycházející z vašeho nitra, neovlivněn zákony a nařízeními na základě strachu z čehokoliv. Ale nadešel můj čas..Mám sedmiletého syna a v době, kdy mu byly tři roky, jsem si opravdu nedokázala představit, že bych mohla mít homosexuální vztah s jinou ženou, natož vztah který by se zakládal na vzájemné důvěře, hluboké lásce a hlavně porozumění..nějakou chvíli mi trvalo než pochopím, že takový vztah je možný a po letech mi došlo, že můj syn..tehdy ještě ne až tak ovlivněn a zablokován názory lidstva, při našem romantickém setkání u mě doma, otevřel dveře a s naprostou samozřejmostí nám položil otázku: " CO TADY DĚLÁTE MAMKOVÉ?" Ta chvíle je nezapomenutelná a on byl tak bezprostřední, bez předsudků..prostě vnímal danou chvíli takovou jaká je...a teď po letech mi dochází to, co on věděl hned..že jsme dva lidé,kteří se milují a navzdory všem předsudkům, žijeme v lásce, vychováváme dítě, které ví, že ho bezmezně milujeme a nic mu neskrýváme...ale to on věděl jěště dřív než jsme na to přišly my. A díky tomu neměl problémy ve školce ani ve škole - ač, jak se říká :"děti dokážou být zlé" Všichni víme, že to není v dětech, ale v rodičích, neboť děti jsou jen zrcadlem nás samých. Tudíž náš miláček na otázku svých spolužáků: "to je tvoje mamka Dane?" odpoví : " Ano, ale já mám dvě a Maruška je těhotná"! Naprosto bezprostředně.. a stejně tak reagují i jeho kamarádi, Dan má dvě mamky a hotovo -tak to i jeho spolužáci i učitelky berou..Daník si přál dalšího sourozence, stejně tak jako my dalšího andílka do rodiny a vzhledem k tomu, že jsme si to OPRAVDU přály..se nám to zdařilo

....máte partnerství, to vám samo o sobě musí stačit. Jinak žádný adopce, nic! Nebo se to globální oteplování ještě více zvýrazní.....
Děte se bodnout s takovýma požadavkama a radši se někde mravně schovejte než po vás někdo skočí!

To ano, 100 let minimálně, ale alespoň malý záchvěv naděje...nezbývá než doufat a věřit (hlavně ve vlastní síly) :)...když nebudou u moci křesťané (sice v současnosti jsou, ale není moc jako moc), tak je naděje vždy, buďme trochu optimističtí :) a věřme v naše "zákonodárce"....
ježiš to je zase kec

To ale zas bude trvat 100 let, než se to schválí. A s touhle vládou to nehrozí určitě. Ale snad časem..