Ze zahraničních zdrojů

V deníku Philadephia Inquirer vyšel v minulých dnech týden článek o fenoménu, o němž se donedávna nemluvilo: o gay a lesbických prarodičích. Jde o muže a ženy, kteří v 60. a 70. letech uzavřeli manželství, měli děti a ke své orientaci se přiznali až později, často až poté, co jejich děti dospěly.

Autor článku "Prarodiče nic neskrývají" (The grandparents are out) uvádí příběh 55leté Marian Mitchell, které svou orientaci přiznala teprve před 10 lety, kdy zemřela její dlouholetá přítelkyně. Marian se stala koordinátorkou ženského hudebního pořadu rozhlasové stanice WXPN a pořadatelkou tématických večírků a soutěží, kterých se kromě členek místní Lesbické skupiny okresu Montgomery účastní i její vnuci. "Když jsem svou orientaci tajila, jako bych žila dvojí život," říká Marian. "Nenapadlo mě, že je možné žít tak otevřeně. Být sama sebou je o moc snazší."

Také gayové mají svá vnoučata: 63letý Larry Buss, administativní pracovník lékařské fakulty na Drexel University, se rozvedl roku 1980 - jeho dcera tehdy měla 7 let a syn 2 roky. Později se seznámil s uměleckým poradcem Royem Wilburem a spolu začali vést "typický gay" život s tím rozdílem, že každý druhý víkend se starali o Larryho děti. Dnes už hlídají Larryho vnučku, která své dva dědečky bere naprosto samozřejmě. "Myslím, že Roy a já jsme příkladem šťastného vztahu," říká Larry (na obrázku se svou osmiměsíční vnučkou Sonjou a s přítelem Royem).

Fenomén gay a lesbických prarodičů odráží i nedávno vydaný román Grampa Jack o gay dědečkovi, která chce po smrti své dcery získat do péče šestiletého vnuka.

Podle Jennifer Chrisler, ředitelky Výboru za rovnost rodin (Family Equality Council), počet dědečků a babiček, kteří hledají způsob, jak vnukům říct, kdo jsou a koho milují, stále roste. Jejich přínos tkví v tom, že "vědí, jak se svět může měnit a jak lze postupně změnit i lidské předsudky."

Řada gay a lesbických prarodičů však svou orientaci stále tají. Nancy Orel, profesorka na Bowling Green State University, při svém sociologickém průzkumu roku 2006 zjistila, že obavy z narušení vztahu k vnoučatům mají zejména ženy. Řadu z nich k mlčení nutí jejich vlasní děti. "Prarodiče, kteří nežili otevřeně, cítili velkou úzkost; styděli se za to, že tají tak velkou část své identity," říká Nancy Orel.

Kolik gay a lebických prarodičů žije v České republice, je otázka - vždyť "dvojím" životem u nás stále žije i řada matek a otců.

zdroj:
Philadephia Inquirer