Blok, komentáře

Nejhorší předpovědi, že ne řadoví holohlaví pouličně hluční přívrženci ultrapravicových hnutí, nýbrž inteligence v pozadí těchto hnutí je skutečnou hrozbou pro lidská práva, se plíživě naplňují.

Jedinci, kteří léta trpělivě, houževnatě budovali „filosofický background“ těmto radikálním proudům, pomalu ale jistě prorůstají do řad naší mocenské elity, a to naprosto viditelně, otevřeně, s až okázalou podporou například presidenta Klause.

Jedná se o pozvolný dlouholetý proces, který je v této době charakteristický právě svou otevřeností (obávám se, že té pravé gradace se teprve dočkáme). Začalo to jmenováním
Romana Jocha poradcem premiéra pro lidská práva (více zde), jmenování Chalupy novým ministrem životního prostředí jede na stejné vlně a nejnovější událostí je dosazení Ladislava Bátory do funkce poradce ministra školství. Spojitost Bátory s Národní stranou je všeobecně známá.

Dokonce i mainstreamovými médii to mírně udiveně zašumělo, což popíchlo presidenta Klause k podivné (z mého pohledu docela hrůzostrašné) obraně Bátory.

Klausova demagogie

Klaus se ve svém vyjádření (viz zde) otevřeně k názorovému směrování Bátoryho hlásí. Hlásí se tedy mimo jiné i k tomuto Bátoryho výplodu:

"... A už vůbec ne evropeismus, humanrightismus, genderismus, multikulturalismus, feminismus, antidiskriminacionismus, politickou korektnost, oikofobii, ekumenismus, positivní diskriminaci, homosexualismus,…" (Úryvek z autobiografie Ladislava Bátory)

Symbolicky se jedná opět o další ostentativní krok vstříc xenofobní, rasistické, fašistické společnosti. Klaus to moc dobře ví, aktivně se na tomto směrování podílí a přesně ví, co si kdy může dovolit. To, že si nyní dovolil se takto otevřeně přihlásit k názorům bývalého kandidáta za Národní stranu, je signálem, že zase přituhlo.

Klausova obhajoba extremisty Bátory vrcholí výrokem „Proto Ladislavu Bátorovi poděkujme za to, že tato slova tak ostře a odvážně říká". Klaus tak – demagogicky a velmi chytře – oslavuje otevřené popírání lidských práv, rovnosti, multikulturalismu jakožto odvážný, hrdinský a snad i rebelský počin. Z toho jde mráz po zádech.

Změna klimatu

V únorovém vydání (číslo 369) časopisu Nový prostor vyšel zajímavý rozhovor s Václavem Bělohradským. Mimo jiné padl dotaz, zda klasifikace dnešních procesů uvnitř české společnosti jakožto "fašizace" není příliš hysterické. Bělohradský odpovídá, že pojem „fašizace' znamená spíše nežli politický systém hodnotové proměny, které fašismus umožňují. Česká společnost má podle něho všechny znaky tzv. "F-scale" (škála hodnot, které připravují fašismus) tak, jak ji definovali autoři frankfurtské školy.

Možná je to náhoda, možná je to ale projev plíživě se měnícího klimatu ve společnosti, ale i zde na drbna.cz se začínají objevovat vystrašené dotazy lesbických matek, zda jim nehrozí odebrání dítěte kvůli tomu, že žijí v homosexuálním svazku (viz např. zde či dotaz, co mi došel na mail: cituji: „Ziji s pritelkyni jiz 4 roky a mela bych zajem vstoupit do registrovaneho partnerstvi.Strach je ze zakonu a ze by mi soudne vzit dite...".

Jedná se samozřejmě o neadekvátní paniku plynoucí z neznalosti zákona. Ale fakt, že se tyto obavy v poslední době množí, svědčí o tom, že hlásané 'hodnoty” naší ultrapravicové elity začínají nabývat na hlasitosti, různými způsoby se postupně vkrádají lidem do hlavy a pomalu mění celospolečenské klima do polohy, kde se pojem sociální solidarita stává sprostým slovem, kde usilování o práva menšin (homosexuálů, zdravotně postižených…) budou v lepším případě vykreslené jako směšné aktivity, v horším jako aktivity škodlivé, zralé na represi.