Blok, komentáře

Právě jsme došly z předpremiéry českého filmu Venkovský učitel od režiséra Bohdana Slámy. Původně jsem nechtěla psát nic, abych nevyzradila hlavní zápletku filmu (bez ní by totiž nemělo smysl tady o filmu psát), protože ani z traileru nebyla patrná a já jsem nechtěla spoilerovat. Dočetla jsem se ale na jednom blogu, že Bohdan Sláma na tiskovce po novinářské projekci řekl, že chce, aby se o filmu vědělo víc, takže: Venkovský učitel je film s homosexuální tematikou a podle mě se jedná o první český film, kde je homosexualita hlavního hrdiny ústředním tématem filmu – na rozdíl třeba od Pusinek a Účastníků zájezdu. Pokud víte o jiném takovém českém filmu, opravte mě.

Děj se odehrává na venkově. Do vesnice přijede mladý muž (Pavel Liška) z Prahy, intelektuál, učitel, a nastoupí jako vyučující biologie na místní základce. Je uzavřený, pokorný, přátelský a viditelně si sem odjel „léčit“ nějakou bolest, protože proč by jinak dobrovolně dlel v takové díře – diví se ředitel školy a dává tomu tak půl roku, než se učitel vrátí zpátky do Prahy. Rozjezd filmu je pomalý, takže až někdy ve třetině filmu se dovídáme, co tento únik mohlo způsobit. Učitel je homosexuál, v Praze prožil nevydařený vztah a celkově asi neví, co dál, kromě toho, že chce mít klid, jen tak být, najít vnitřní rovnováhu, nějaký směr, možná i něčí blízkost... Zároveň ale nechce větrat svoje soukromí, dilemata, takže o něm na vesnici vlastně nikdo nic neví, až na dvě osoby (vdova a její dospívající syn), s nimiž se tak nějak mlčky, pomalu, neplánovaně sblíží a situaci vyhrotí jeho bývalý přítel, který na vesnici zavítá, a pak jeden jeho noční „zkrat“. Nikdo jiný nic neví, nic netuší, asi by to celé šlo nějak přejít, počkat, až se na to zapomene, najít si jiné přátele nebo utéct - odejít zpět do Prahy. Učitel tápe mezi silou a slabostí, mezi únikem (ať už jakýmkoli) a přímým důsledným jednáním, neví, má strach, vyoutovat se venkově není žádná radost, kor jako cizinec, kor jako „hříšník“, provinilec…

No, každopádně – mně se film líbil (až na pár divadelních, šroubovaných dialogů a monologů) a kupodivu se mi líbil i Pavel Liška, byl přesvědčivý. Líbila se mi pomalá, lehce depresivní atmosféra. A hlavně – herci, hudba, krajina, děj – všechno je tak nějak celistvé, konzistentní, má to příběh, má to zápletku, má to začátek i konec, což mi v českých filmech v poslední době dost chybí. A homosexuální tematika je ve filmu podle mě zpracovaná fakt skvěle, hodně přesvědčivě a vůbec ne „módně“ – jako něco, co je teď „in“, jako nějaký fenomén, senzace, zajímavost… Film vám doporučuji, přestože nejsem (vzhledem k tématu) rozhodně objektivním soudcem.

Oficiální stránky filmu